|
|
Hodnocení vlivu zpracování půdy na výnos semen ozimé řepky
TOMÁŠEK, Václav
Tato bakalářská práce je vypracována jako literární přehled zabývající se problematikou vlivu různého zpracování půdy na výnosové prvky u řepky ozimé. V první řadě jsou zde uvedeny informace o vývoji a významu pěstování ozimé řepky, její využití v jednotlivých odvětvích (potravinářství, krmivářství, oleochemie a energetické využití). Je zde popsána morfologická stavba řepky, její biologická charakteristika a některé její odrůdy. V druhé části se práce zabývá vlivem jednotlivých technologií zpracování půdy na výnosové prvky, vývoj a charakter kořenové soustavy u řepky ozimé. Zaměřuje se především na klasické zpracování půdy s využitím orby a na minimalizaci zpracování půdy, do které patří například půdoochranné zpracování půdy založené na různých hloubkách kypření půdy, přímé setí do nezpracované půdy a pásové zpracování půdy.
|
|
|
Vliv postřiku insekticidy na diverzitu střevlíků (\kur{Carabidae}) na poli ozimé řepky
KEPL, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá stanovením přímého dopadu postřiku na půdní bezobratlé na základě porovnání ošetřených a neošetřených ploch postřikem na ochranu rostlin. Pokus probíhal na jaře roku 2012 v porostu řepky ozimé v západní části Jižních Čech. Jako bioindikátor byli využiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Odchyt probíhal metodou zemních pastí. V práci se porovnával rozdíl ve výskytu střevlíků v ošetřeném a neošetřeném porostu řepky ozimé a v navazující stromové aleji. Z vyhodnocených dat se pouze 15 % střevlíků nacházelo v plochách, na které byl aplikován postřik pesticidů, 69% se nacházelo na kontrolních neošetřených plochách a 16% v aleji. Z toho lze usuzovat na přímý dopad postřiku na necílové organismy. Na to navázal druhy experiment, jehož cílem bylo určit dlouhodobý dopad intenzivního hospodařeni na populaci střevlíkovitých v biotopech navazujících na sledované pole řepky. Zvolené biotopy byly louka, pastvina, alej, ruderál a břehový porost. Z výsledků práce tedy vyplývá zásadní význam těchto navazujících biotopů jako útočiště a místa šířeni střevlíkovitých na pole, které pak na poli poskytují službu v biologickém boji.
|
|
|
Regulace plevelných rostlin v porostech řepky ozimé
KAMEŠ, Josef
Tato práce se zaměřuje na problematiku plevelných rostlin v řepce ozimé, která je v posledních letech jedna z nejvýznamnějších plodin světa a představuje jednu z mála plodin pěstovaných v ČR, u které se můžeme dočkat pozitivního zisku. Problematika zaplevelení plevelnými rostlinami je jedním z hlavních negativních faktorů ovlivňující výnos a kvalitu řepky. Z toho důvodu jsem sledoval zaplevelenost řepky ve třech variantách na jednom pozemku po určité období vegetace řepky ozimé. Počet plevelných rostlin jenž se na daném stanovišti vyskytovaly byl pravidelně zaznamenán a vyhodnocen. Nejvíce se vyskytujícím se plevelem byla violka rolní, kdy zastoupení tohoto plevele dosahovalo cca 85 % z celého spektra plevelů, jenž se vyskytovali na zkoumaném pozemku. Druhým plevelem byl penízek rolní, který měl cca 14 % zastoupení z vyskytujících se plevelů. Další sledované plevele se téměř nevyskytovaly. Z výsledných hodnot lze říci, že dlouhodobý boj proti vytrvalým plevelům musí být prováděn pečlivě a musí být založen na komplexní ochraně, která se skládá z přímých a nepřímých metod regulace plevelných rostlin.
|
|
| |
host ::
RSS.